Výprava do Jeseníků
25. 5. 2008
Dnes se vedení našeho oddílu vrátilo z třídenního putování po Jeseníkách.
Tentokrát jsme si prošli trasu z Rýmařova, kde jsme se u Jelení studánky napojili na hřeben, odkud jsme potom putovali na samotný Praděd, pod kterým jsme si zasáňkovali, protože nás přivítala spousta sněhu. Cestou jsme mimo jiné minuli už dávno zrušené polní letiště, které na jednom z vrcholů za druhé světové války vybudovala německá luftwaffe.
Poté jsme již pohodovým tempem přes chatu Švýcárnu došli na Červenohorské sedlo, kde jsme si užili venkovní siestu s vařením polévek. Od tud jsme sestoupali k našemu tajnému oddílovému přespávacímu místu, které se nalézá kousek pod Červenohorským sedlem. Tam na nás v noci chtěli zaútočit zmatení srnci, ale jejich útoku jsme naštěstí odolali.
Poslední den jsme šešli do nejbližší železniční stanice, kde jsme usušili stan a jeli jsme domů.
Humorná příhoda na závěr:
Ani tentokrát nás nezklamaly české dráhy. Když pominu fakt, že jsme na Vsetín dojeli z půlhodinovým zpožděním, byli jsme svědky humorné příhody cestou do Jeseníků, kdy v polovině vozů vypadla elektrika, tudíž se zablokovaly vystupovací dveře. Výsledkem bylo, že někteří cestující nemohli z vlaku vystoupit a někteří zase nastoupit. K dovršení všeho tento fakt, nechal výpravčího v železnici naprosto chladným, a tak odmával vlak...
Tentokrát jsme si prošli trasu z Rýmařova, kde jsme se u Jelení studánky napojili na hřeben, odkud jsme potom putovali na samotný Praděd, pod kterým jsme si zasáňkovali, protože nás přivítala spousta sněhu. Cestou jsme mimo jiné minuli už dávno zrušené polní letiště, které na jednom z vrcholů za druhé světové války vybudovala německá luftwaffe.
Poté jsme již pohodovým tempem přes chatu Švýcárnu došli na Červenohorské sedlo, kde jsme si užili venkovní siestu s vařením polévek. Od tud jsme sestoupali k našemu tajnému oddílovému přespávacímu místu, které se nalézá kousek pod Červenohorským sedlem. Tam na nás v noci chtěli zaútočit zmatení srnci, ale jejich útoku jsme naštěstí odolali.
Poslední den jsme šešli do nejbližší železniční stanice, kde jsme usušili stan a jeli jsme domů.
Humorná příhoda na závěr:
Ani tentokrát nás nezklamaly české dráhy. Když pominu fakt, že jsme na Vsetín dojeli z půlhodinovým zpožděním, byli jsme svědky humorné příhody cestou do Jeseníků, kdy v polovině vozů vypadla elektrika, tudíž se zablokovaly vystupovací dveře. Výsledkem bylo, že někteří cestující nemohli z vlaku vystoupit a někteří zase nastoupit. K dovršení všeho tento fakt, nechal výpravčího v železnici naprosto chladným, a tak odmával vlak...